Zahraniční obchod země
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
6.3. Komoditní struktura
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
6.5. Ochrana domácího trhu
6.6. Zóny volného obchodu
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Rok Vývoz Dovoz Obrat Saldo
2007 8,6 12,6 21,2 4,0
2008 9,2 12,1 21,3 2,9
2009 10,9 14,1 25,0 3,2
2010 12,5 16,5 29,0 4,0
2011 16,2 17,9 34,1 1,7
Zdroj: www.indexmundi.com
údaje jsou v mld. USD
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Významnými obchodními partnery pro panamský vývoz jsou USA, Japonsko a Kanada, státy EU (např. Řecko, SRN, Španělsko, Švédsko, Belgie, Portugalsko, Španělsko), státy Střední a Jižní Ameriky, zejména Kostarika, Guatemala, Honduras, dále Venezuela, Mexiko, Kolumbie, Chile a Brazílie. Panama vyváží také do Nigérie, Japonska, Koreje a Tchaj-wanu.
Hlavními obchodními partnery ve vývozu jsou tyto země: USA 18 %, Japonsko 16 %, Kanada 13 %, Řecko 11 %, SRN 4 %, Itálie 4 %; ze zemí Střední Ameriky – Kostarika 6 %, Guatemala 5 %, Honduras 4 %, Nikaragua 4 %, aj.
Obchodované zboží v dovozu je do Volné zóny Colón v Panamě dováženo zejména z Honkongu, Japonska, ČLR, Tchaj-wanu, USA a Korejské republiky. V dovozech jsou hlavními partnery: Japonsko 34 %, Singapur 18 %, USA 13 %, Čína 18 %, Japonsko 8 %, Mexiko 7 %, EU 5 %, Korea 4 %, Nikaragua 3 %, aj.
6.3. Komoditní struktura
Obchodování je relativně stabilní. V panamském exportu jsou nejvýznamnější tradiční zemědělské produkty, tj. banány, káva, cukr, tuňák, ryby, krevety. V dovozu převládají elektronika, strojírenské výrobky, sklo, potraviny a textilní výrobky. Reexport přes volnou zónu v Colónu několikanásobně převyšuje vlastní panamský export a import.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Vývozní a dovozní režim se po vstupu do WTO výrazně uvolnil. Uvolnění souvisí s probíhající demokratizací a uzavíráním dohod o volném obchodu nejen se státy střední Ameriky, ale i s USA, Japonskem a EU. Cla a kontrola dovozu platí nejen pro členské státy Středoamerického společného trhu (MCCA), ale jsou aplikovány jednotné středoamerické celní sazby vycházející ze Středoamerického celního systému (SAC) a nově podpisovaných dohod. Při proclívání zboží je nutno využít služeb celního agenta.
Pokud se týká dokladů požadovaných při dovozu, jsou vyžadovány originály faktur, konosamenty, již zmíněná osvědčení o původu zboží, balicí listy. Faktury a dopravní doklady by měly být osvědčené guatemalskou ambasádou v místě původu zboží. Vše však záleží na podmínkách kontraktu nebo podmínkách výběrových řízení na dovoz zboží a služeb.
6.5. Ochrana domácího trhu
Zahraniční obchod a vnitřní trh je v podstatě liberalizován. Mimocelní bariéry obchodu nejsou prakticky žádné, ale vyžadují se fytosanitární osvědčení, osvědčení o původu zboží, nebo jakostní certifikáty pro určité produkty. Pro dovoz některých výrobků (dřevo, zbraně, omamné látky) je nezbytné dovozní povolení vystavené příslušným ministerstvem.
6.6. Zóny volného obchodu
Zóna volného obchodu Colón:
Široké zapojení Panamy do mezinárodní obchodní výměny zboží umožňuje zejména „Zóna volného obchodu Colón“, založená v roce 1948. V zahraničním obchodu Panamy mají dovozy a reexporty přes Volnou zónu Colón rozhodující význam. Obchodní výměna přes tuto zónu (import a reexporty) dosahuje ročně objemu cca 12–15 mld. USD. Jedná se o druhou největší volnou zónu na světě po Hongkongu. Zboží plyne do volné zóny zejména z Asie (Hongkong, Japonsko, USA, Tchaj-wan, Singapur, Indonésie, Thajsko atd.) a směřuje na trhy zemí Střední a Latinské Ameriky (Kolumbie, Ekvádor, Brazílie, USA, Venezuela atd.). Nejvíce obchodovaným zbožím je elektronika, textil, dopravní prostředky a stavební materiál. Ve Volné zóně Colón, která má rozlohu 400 ha, operuje více než 1 600 firem. Hlavním vývozním teritoriem Volné zóny Colón jsou Kolumbie a Venezuela.