Ekonomická charakteristika země

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Panama je nejrychleji rostoucí ekonomikou zemí Střední Ameriky a v rámci celé Latinské Ameriky si udržuje přední postavení. Panamská ekonomika je výrazně orientována na poskytování služeb (Panamský průplav, Volná zóna obchodu Colón, Mezinárodní bankovní centrum, pojišťovnictví, kontejnerová přeprava, registrace lodí, zdravotní a lékařské služby, turistika atd.). K dobré hospodářské situaci přispívá i měnová stabilita vyplývající z používání dolaru jako národní měny. Celková charakteristika ekonomického vývoje Panamy je ve srovnání s jinými zeměmi Latinské Ameriky relativně dobrá. Země jako jediná v rámci Střední Ameriky v době krize 2008/2009 zaznamenala ekonomický růst, a to na úrovni 2,4 % HDP. Za rok 2011 bylo dosaženo růstu HDP ve výši 10,5 %, hodnotově 30 700 mil. USD. Ukazatel HDP na osobu za rok 2011 byl 8 873 USD. Hospodářská situace v roce 2011 byla stabilní.
 
Používání dolaru jako národní měny, výhodné daňové podmínky a liberální obchodní zákony činí Panamu značně přitažlivou pro uskutečňování rozsáhlých finančních transakcí. Centrem panamského finančního systému, který přispívá do HDP cca 11 %, je tzv. Mezinárodní bankovní centrum. Díky výhodným podmínkám založilo více než 110 zahraničních bank své regionální pobočky v Panamě. Celkem 24 bank založilo pobočky přímo v Zóně volného obchodu Colón. V posledních letech v souvislosti s rozšiřováním služeb volné zóny a v důsledku rekonstrukce panamského průplavu roste také význam turistického ruchu. V Panamě existuje mezinárodní obchodní burza (Bolsa de Valores de Panamá). Objem finančních toků přes tuto burzu se pohybuje v řádu 2,5–3,5 mld. USD ročně. Od roku 2009 funguje v Panama City i první burza diamantů v regionu Střední Ameriky.
 
Důležitým opatřením v r. 2011 byla daňová reforma; vláda prezidenta Martinelliho předložila Parlamentu ke schválení nový daňový zákon, jehož cílem bylo zvýšit příjmy státu. Panama rovněž schválila zákon, který zavedl úsporná energetická opatření ve státních institucích s cílem ušetřit ročně přes 4 mil. USD. Lze konstatovat, že výhled očekávaného hospodářského vývoje do dalšího období je pozitivní.
 
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Průmyslová výroba se v roce 2011 podílela na tvorbě HDP Panamy cca 15 %, přičemž klíčovou roli zde hrála odvětví zpracovatelského průmyslu. V roce 2011 se růst průmyslové výroby zvýšil o 2,4 %.
 
Důležitým průmyslovým odvětvím je provozování Panamského průplavu. Další významná průmyslová odvětví jsou průmysl chemický, potravinářský a textilní. Textilní průmysl v současně době trpí silně konkurencí levných dovozů a pašováním zboží z Číny a jiných asijských států.
 
Význam Panamy spočívá zejména v tom, že představuje jedno z hlavních logistických center světa (prochází jím 5 % světového obchodu). Strategický význam Panamy pro světový obchod je především v existenci Panamského průplavu, otevřeného v říjnu 1914. Od konce roku 1999 je průplav pod správou Panamy. Průplav zaměstnává cca 9 tisíc osob. Nejvíce využívají Panamský průplav USA, ČLR, Japonsko, Chile, Korea, Peru, Ekvádor, Kanada, Panama, Mexiko, Kolumbie, Venezuela, Tchaj-wan, SRN, Guatemala. Celkové příjmy z provozu průplavu představují ročně kolem 14 000 mil. USD (téměř 50 % HDP Panamy), zatímco výdaje se pohybují kolem 900 mil. USD ročně. Vláda trvale propaguje význam a popularitu průplavu; např. uskutečňováním mezinárodních konferencí na téma „Panama jako logistické a dopravní centrum obou Amerik“.
 
Rozšíření průplavu bylo schváleno referendem 22. října 2006. V letech 2008–2010 probíhala řada výběrových řízení na rozšíření a modernizaci. Konkurz vyhrála španělská firma ACS Servicios. Veškeré práce mají být ukončeny do října 2014 tak, aby rozšířený průplav mohl být inaugurován při oslavě 100. výročí jeho otevření. Po rekonstrukci by se kapacita tonáže přepravované v průplavu měla zvýšit na dvojnásobek, ze současných 300 mil. tun na600 mil. tun. Celková investice projektu rozšíření je 5,25 miliard USD.
 
Kontejnerová přeprava:
Nemalé příjmy plynou Panamě také z kontejnerové přepravy přes panamské území po železnici. Tímto způsobem jsou přepravovány kontejnery lodí, které nemohou využít Panamského průplavu kvůli šířce trupu. K tomuto účelu slouží přístavy Balboa na tichomořském pobřeží a Cristóbal na atlantickém pobřeží.
 
Registrace lodí:
Nezanedbatelným zdrojem příjmů je pro Panamu registrace lodí. Díky mimořádně liberálním zákonům k registraci lodí a nízkým poplatkům za registraci je téměř 50 % všech obchodních plavidel světa registrováno právě pod panamskou vlajkou. Možnost registrovat své lodě v Panamě využívá především Japonsko, Hongkong, Řecko a Korea. V současné době pluje pod panamskou vlajkou kolem 11 000 lodí, většina z nich vozí zboží právě ze Zóny volného obchodu Colón.
 
4.4. Stavebnictví
V Panamě se staví velmi moderní stavby a budovy. Stavebnictví a průmysl stavebních hmot se soustřeďuje hlavně na místní podnikání a nehraje významnou roli v mezinárodním obchodu. Za rok 2011 vykázalo stavebnictví podíl na tvorbě HDP ve výši 4,3 %.
 
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Na venkově žije zhruba 57 % obyvatel, převážně indiánského původu. Zemědělství je tradičně jedním z nejdůležitějších odvětví hospodářství. Jeho podíl na tvorbě HDP činil v roce 2011 9,1 %. Zaměstnává cca 12 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Produkuje kávu, cukr, banány, kukuřice, fazoli a rýži. 
 
Z celkové rozlohy Panamy je obděláváno cca 19 % půdy, 28 % tvoří lesy a 41 % pastviny, zbývající část půdy je neúrodná. Produkce masa je v současnosti téměř výhradně určena na domácí trh.
 
Rybolov je soustředěn především na pobřeží Tichého oceánu, přičemž hlavním hydrobiologickým produktem jsou mořské krevety.
 
4.6. Služby
Panamský sektor služeb a obchodu je velmi rozvinutý a zajišťuje práci pro cca 73 % pracovně činného obyvatelstva. Sektor služeb a obchodu produkuje cca 50 % HDP a je jedním ze stálých zdrojů příjmů státního rozpočtu (viz pojednání o Panamském průplavu).
 
Pozornost zaslouží oblast turismu a hotelů. Turistika je druhým největším zdrojem devizových příjmů.
 
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Panama patří k zemím, které mají přístup k oběma oceánům. Klíčový význam má Panamský průplav. Geografická pozice země umožňuje přistávání lodí z obou pobřeží státu. Rozvíjí se infrastruktura v oblasti nákladní dopravy, osobní dopravy, mezistátní autobusové dopravy. Celkově lze říci, že doprava a spoje s podílem přes 26 % na HDP si udrží dynamiku i v dalších letech.
 
Infrastruktura se však dostala do finančních problémů. Vzhledem k omezeným rozpočtovým zdrojům v posledních dvou letech byla do jisté míry omezena výstavba silnic a dálniční sítě.
 
Energetika v Panamě je otevřeným oborem a to jak ve výrobě, přenosu, distribuci a v prodeji elektrické energie. Poslední výnosy vlády upravily místní trh jako naprosto otevřený tuzemské i zahraniční konkurenci.
 
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
V Panamě pracují NGOs, které se v činnosti soustřeďují převážně na problematiku rozvojové pomoci. V roce 2010 získala Panama celkovou zahraniční rozvojovou pomoc ve výši 65,5 mil. USD. Za rok 2011 byly ze strany EU do Panamy poskytnuty finanční prostředky na rozvojové projekty ve výši 858 763. EUR (bez vlastních iniciativ jednotlivých ČS EU).